Dva mrtví při požáru na atomovém ledoborci
15. prosince 2011 v 17:55
Moskva - Dva mrtvé si vyžádal požár, který v noci na dnešek vypukl na ruském atomovém ledoborci Vajgač. K úniku radioaktivity podle úřadů nedošlo. Nehodu vyšetřuje prokuratura a kriminalisté. Oheň na ledoborci, plujícím po sibiřské řece Jenisej u obce Karaul, byl podle agentury Interfax ohlášen ve středu ve 23:19 SEČ a okolo jedné v noci se hasičům jej podařilo uhasit. "Plameny zachvátily tři kajuty, dva lidé zahynuli, další byl zraněn," uvedl mluvčí záchranářů Alexandr Jakimov.
"Příčiny požáru se zjišťují. K radioaktivním následkům nedošlo, reaktor pracuje normálně a nebyl odstaven," uvedl mluvčí státní agentury pro jadernou energii Rosatom. "Vše je v normě, není důvod se znepokojovat," ujistil i hlavní ruský hygienik Gennadij Oniščenko.
Plameny si vyžádaly životy dvou mužů, kteří na plavidle drželi hlídku. Dalšího námořníka, který utrpěl popáleniny, přepravil vrtulník do nemocnice; zraněný se podle lékařů nachází mimo ohrožení života. Případ se podle mluvčího vyšetřovatelů Vladimira Markina vyšetřuje jako zavinění smrti z nedbalosti; příčinou požáru prý mohla být neopatrnost, nebo zkrat.
Podnik Rosatomflot, spravující flotilu atomových ledoborců, se rozhodl rodinám obětí vyplatit po milionu rublů (asi 600.000 Kč).
Ledoborec doprovázel jiné plavidlo, směřující z říčního přístavu Dudinka na Jeniseji do Murmansku, ale k moři vinou požáru nedoplul. Nyní bude nejspíše odvlečen remorkéry zpět do Dudinky.
Vajgač byl na zakázku ještě Sovětského svazu postaven v loděnicích Wärtsilä v Helsinkách, následně byl v Petrohradu vybaven jaderným pohonem o výkonu 50.000 koňských sil. Loď se vyznačuje sníženým ponorem 8,5 metru, aby mohla operovat v ústí sibiřských řek; dokáže razit cestu ledem až dvoumetrové tloušťky a fungovat až v padesátistupňovém mrazu. Začátkem letošního roku jako první z flotily ruských jaderných ledoborců operoval na Baltu, ve Finském zálivu. Sesterskou lodí je ledoborec Tajmyr, postavený rovněž v Helsinkách na přelomu 80. a 90. let.
V New Yorku soudili přes 150 aktivistů hnutí Okupujte Wall Street
15. prosince 2011 v 17:49
New York - Přes 150 účastníků protestního hnutí Okupujte Wall Street stanulo ve středu před newyorským soudem. Demonstranti se zodpovídali z porušování pokynů policie a z blokování dopravy při listopadovém protestním pochodu přes Brooklynský most. Většinu z nich ale soud zprostil obvinění pod podmínkou, že v příštích šesti měsících neporuší zákony, uvedla dnes agentura AP.
Většina protestujících přistoupila na dohodu o podmínečném zproštění obvinění, protože se chtěla vyhnout dalšímu cestování k soudu. Demonstrant Mark Pruce uvedl, že dohoda je pro něj přijatelnější, než znovu vstávat před svítáním a trávit den na 150kilometrové cestě do New Yorku a zpátky, za kterou zaplatil 45 dolarů (900 korun).
Tři desítky demonstrantů ale chtějí pokračovat v soudním procesu a prokázat svou nevinu. "Nechci mít nad hlavou nějakou hrozbu ze strany justice, když jsem neudělala nic proti ničemu," řekla devětadvacetiletá demonstrantka Amanda Geraciová.
Souzení demonstranti byli v polovině listopadu zadrženi při protestním pochodu v rámci akce newyorského hnutí Okupujte Wall Street. Protestující při něm zablokovali dopravu na Brooklynském mostě a pustili se i do potyček s policisty.
Protestní pochod se konal jen několik dní poté, co policie kvůli čištění vyklidila základnu demonstrantů - Zuccotiho park nedaleko Wall Street, kde protestní hnutí v polovině září vzniklo. Newyorské protesty inspirovaly podobná hnutí v dalších amerických městech, policisté ale po týdnech demonstrací většinu stanových městeček, která vznikala na veřejných prostranstvích, vyklidili.
EP si kupuje tři další budovy, stát budou desítky milionů eur
15. prosince 2011 v 17:43
Štrasburk/Brusel - Rozpočtový výbor Evropského parlamentu schválil 38 milionů eur (více než 970 milionů korun) na nákup tří budov - dvou v Bruselu a jedné ve Štrasburku. Píše o tom dnes týdeník European Voice. Důvodem je prý potřeba zvýšit množství kanceláří a prostoru pro europoslance a jejich spolupracovníky. Další desítky milionů eur do nových budov ale ještě bude nutné investovat kvůli rekonstrukci.
Odsouhlasené peníze by měly jít z neutracených peněz z rozpočtu na rok 2011. Plán má podporu předsednictva EP.
Jde o jednu budovu v Bruselu, kterou si už parlament od roku 2002 pronajímá. Její cena bude 16,5 milionu eur. Další odsouhlasené peníze - 15 milionů eur - mají být počátečním poplatkem za další bruselskou stavbu. Celkové náklady na ni by ale ve chvíli, kdy bude v roce 2017 renovována a připravena k používání, mohly dosáhnout 125 milionů eur.
Vedení parlamentu argumentuje tím, že nákup je nezbytný kvůli přistoupení Chorvatska a také kvůli větším pravomocem, které europoslanci mají díky lisabonské smlouvě, neboť kvůli nim jim přibylo množství práce.
Poslední položku ze zmiňované sumy 38 milionů eur odsouhlasených rozpočtovým výborem tvoří peníze na nákup budovy ve Štrasburku. Jde o budovu, kterou nyní nevyužívá Rada Evropy. Její cena bude 6,7 milionu eur. Dalších 9,3 milionu eur pak půjde na renovaci.
Tři politické skupiny - liberálové, zelení a reformisté - v tomto případě hlasovali proti. Nechtěli totiž podpořit to, že parlament má sídlo na dvou různých místech - v belgickém Bruselu a ve francouzském Štrasburku -, což je častým terčem kritiků. Dvě nejsilnější parlamentní frakce - lidovci a socialisté - ale měly dost hlasůke schválení.
Týdeník cituje finského liberálního europoslance Carla Haglunda, podle něhož je štrasburský nákup nepřijatelný. Připomněl také, že kvůli těmto investicím bude parlament vypadat v očích řady pozorovatelů divně. Prakticky celá Evropa totiž nyní kvůli dluhové krizi a jejím dopadům přistupuje k tvrdým škrtům.
Skoro pětina kapitálu českých firem je ovládána z daňových rájů
15. prosince 2011 v 17:37
Skoro pětina kapitálu českých firem je ovládána z daňových rájůZ daňových rájů je kontrolováno 17,7 procenta celkového registrovaného kapitálu českých firem. Největšími zahraničními vlastníky českých podniků jsou z pohledu ovládaného registrovaného kapitálu Nizozemci, Němci a Rakušané. Vyplývá to z analýzy zveřejněné Českou kapitálovou informační agenturou (ČEKIA).
Objem registrovaného kapitálu tuzemských firem, který je ovládán z daňových rájů, letos vzrostl o 41 miliard na 391,8 miliardy korun. Podíl českého kapitálu investovaného do registrovaného kapitálu tuzemských firem meziročně vzrostl o 3,47 procenta na 1,311 biliónu korun.
Podle agenturní analytičky Petry Štěpánové je však varující prudký růst objemu registrovaného kapitálu českých firem, který je ovládán z daňových rájů. Mezi zahraničími vlastníky s výraznou převahou dominuje nizozemský kapitál.
Majitelé firem se sídlem v Nizozemsku ovládají téměř čtvrtinu z celkové hodnoty registrovaného kapitálu v českých firmách, který je kontrolován zahraničními subjekty. S odstupem následuje německý kapitál s 12 procenty, rakouský s desetinou, francouzský a kyperský kapitál shodně s podílem šest procent.
Největší počet českých firem vlastní tuzemští majitelé, je to 76 procent z nich. Vlastníci se sídlem v Rusku mají podíl v 19 procentech z celkového počtu firem, které jsou kontrolovány zahraničními subjekty. Následují Němci s 12 procenty, Ukrajinci s 11 procenty a Slováci s osmi procenty.
Rusko souhlasí s půjčkou eurozóně 10 miliard dolarů, USA pomoc odmítly
15. prosince 2011 v 17:30
Rusko je připraveno půjčit eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu nejméně 10 miliard dolarů, zhruba 200 miliard Kč. Peníze mají pomoci zdolat dluhovou krizi. Po summitu EU-Rusko to potvrdil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Naopak Spojené státy s pomocí nepočítají.
"Situace je velmi složitá," řekl ruský prezident o dluhové krizi eurozóny. "Doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat tyto potíže," dodal s tím, že je to v ruském zájmu.
Medveděv zdůraznil, že euro představuje významnou rezervní měnu. Rusko v ní má kolem čtyř desítek procent rezerv. Navíc EU je největším obchodním partnerem Ruska, to je pro EU třetím nejvýznamnějším parterem. Jen mezi lednem a zářím letošního roku obchod dosáhl 286 miliard dolarů.
Deset miliard dolarů je však podle Medveděvova poradce Arkadije Dvorkoviče minimální suma, s kterou Rusko počítá. Podle agentury AFP by se částka nakonec mohla vyšplhat až k 20 miliardám dolarů.
Spojené státy se do pomoci zapojovat nechtějí
Šéf americké centrální banky Fed Ben Bernanke naopak ujistil, že banka nemá v úmyslu finančně pomáhat zemím eurozóny. Řekl to na schůzce s republikánskými senátory. Podobné přesvědčení převládá i v Kongresu. Bernanke na druhou stranu poznamenal, že je situací v EU znepokojen a krize by mohla poškodit i USA.
Není ale jasné, zda tím Bernanke vyloučil příspěvek Fedu k půjčce evropských a světových centrálních bank Mezinárodnímu měnovému fondu, na které se minulý týden dohodl summit Evropské unie.
Z celkové sumy 200 miliard eur, jimiž by se měly zvýšit zdroje MMF na podporu ohrožených zemí eurozóny, by mělo 50 miliard eur připadat na země mimo EU jako USA, Japonsko, Rusko, Čínu a další. Pokud by to odmítly, mohl by být ohrožen celý plán, protože německá Bundesbanka dala najevo, že poskytne peníze ze svých rezerv jen v případě, že to kromě EU udělají i další země.
Zde hledá